CO JE VLASTNĚ REALITA?
Poslední dobou se ke mně poměrně často "dostává" otázka "Co je to vlastně realita?" a s tím spojené tvrzení, že „realitu tvoří pozorovatel."
Tady je pohled na to, jak to s tou REALITOU a POZOROVATELEM je, optikou kvantové fyziky.
Kvantová realita a role pozorovatele
V klasické fyzice (Newton, Maxwell atd.) platí, že hmota má přesné vlastnosti — například částice má určitou polohu, rychlost, energii — nezávisle na tom, zda ji někdo pozoruje. Kvantová mechanika tento pohled rozbila.
1. Superpozice: stav, který ještě „není rozhodnutý“
V kvantovém světě může být částice (např. elektron) současně ve více stavech – dokud ji neměříme. Například:
Elektron může projít oběma štěrbinami zároveň (v experimentu s dvojitou štěrbinou), dokud neprovedeme měření, kudy šel.
To se nazývá superpozice stavů – systém není ani „tady“, ani „tam“, ale v lineární kombinaci obou možností.
2. Kolaps vlnové funkce: pozorování mění systém
V okamžiku, kdy pozorovatel (nebo měřící přístroj) interaguje se systémem, dochází k tzv. kolapsu vlnové funkce:
Všechny možné stavy se „zhroutí“ do jednoho konkrétního výsledku.
Tedy až měření určí, zda elektron prošel levou, nebo pravou štěrbinou.
Bez pozorování je systém v neurčitosti — realita je rozmazaná.
3. Kdo nebo co je „pozorovatel“?
To je klíčová otázka. „Pozorovatelem“ může být jakákoli interakce s okolím – třeba detektor, foton, nebo jiná částice.
Jinými slovy: realitu neurčuje vědomí, ale samotný akt měření.
To znamená, že realitu neurčujeme my svou myslí, ale měření určuje výsledek z mnoha potenciálních možností.
4. Interpretace kvantové mechaniky
Různé interpretace se liší právě v tom, jak vysvětlují vztah mezi pozorováním a realitou:
- Kodaňská (Bohr, Heisenberg): Vlnová funkce se zhroutí při měření. Realita se stává konkrétní až při pozorování.
- Mnohosvětová (Everett): Žádný kolaps – všechny možné výsledky se realizují v paralelních vesmírech. Pozorování jen určuje, kterou „větev“ zažijeme.
- De Broglie–Bohmova (pilotní vlna): Částice má vždy konkrétní polohu, ale je řízena „pilotní vlnou“. Pozorování ji neovlivňuje magicky.
- QBism (kvantový bayesianismus): Vlnová funkce je pouze subjektivní víra pozorovatele o systému, nikoli vlastnost přírody samotné.
5. Co z toho plyne
Z pohledu kvantové fyziky tedy:
Pozorování neznamená vědomé sledování, ale fyzikální interakci.
Realita na mikroskopické úrovni není pevně daná, dokud nedojde k měření.
Na makroskopické úrovni (tedy v našem běžném světě) se kvantové neurčitosti ztrácí — realita se jeví stabilní, protože částice neustále interagují se svým prostředím („dekoherence“).
○ Shrnutí
Kvantová mechanika naznačuje, že realita není zcela určena, dokud nedojde k interakci (měření).
Ale neříká, že vědomí tvoří realitu – spíše, že realita je pravděpodobnostní a měření / pozorování z ní vybírá konkrétní výsledek.
.........
Nejdříve na otázku "Co je tedy vlastně realita?" vznikl obrázek nahoře. Velmi přínosné "vymalování se" v rámci artterapie (papír A4, gelové fixy).
Ať se vám hezky spoluvytváří vaše realita...
Zdraví Markéta ♡
www.dobalancu.cz